Protože se aktuálně nudíme na pokoji v Naha a čekáme na tajfun Chaba, mám konečně čas podělit se o zážitek s airbnb ubytováním ve Fukuoce, který byl…silný. Velmi!
Běžně se ubytováváme přes booking nebo tripadvisor pár dní dopředu, než přijedeme na místo, tentokrát ale oba tyhle servery zklamaly. Na airbnb jsem se docela těšil, ačkoliv Šárka malinko brblala (protože bydlet u někoho doma je prej divný), ale za pár minut jsem ve Fukuoce našel byt za rozumný peníze na dvě noci, navíc rezervace platila ihned bez potvrzení majitele. Což bylo super, rezervovali jsme 26. 9. a 28. večer jsme měli přijet.
Majiteli jsem poslal při rezervaci zprávu, aby tušil, co jsme zač, po pár hodinách se ozval dokonce i on nám (vlastně to možná byla ona, to doteď netušíme). Bohužel se jaksi ozval japonsky a google translate to z japonštiny do češtiny ještě úplně extra neumí a anglina nebyla o moc lepší. Pochopili jsme z toho ale, že s náma počítá, já jsem mu ještě napsal, že mu pošlu sms z nádraží ve Fukuoce, jakmile tam budeme a že cca po 20 minutách nás může očekávat. Do mobilu jsme hodili tečku s adresou na google maps a vyrazili. Trochu blbý bylo, že dost pršelo. Takže jsme po 20 minutách už docela kvalitně zmoklý dorazili na adresu a tam zjistili, že to asi sami nenajdem. Japonský domy totiž nemaj klasický popisný čísla, ale nějakou jinou podivnou kombinaci čísel, která ovšem na baráku není napsaná.
Protože se aktuálně nudíme na pokoji v Naha a čekáme na tajfun Chaba, mám konečně čas podělit se o zážitek s airbnb ubytováním ve Fukuoce, který byl…silný. Velmi!
Běžně se ubytováváme přes booking nebo tripadvisor pár dní dopředu, než přijedeme na místo, tentokrát ale oba tyhle servery zklamaly. Na airbnb jsem se docela těšil, ačkoliv Šárka malinko brblala (protože bydlet u někoho doma je prej divný), ale za pár minut jsem ve Fukuoce našel byt za rozumný peníze na dvě noci, navíc rezervace platila ihned bez potvrzení majitele. Což bylo super, rezervovali jsme 26. 9. a 28. večer jsme měli přijet.
Majiteli jsem poslal při rezervaci zprávu, aby tušil, co jsme zač, po pár hodinách se ozval dokonce i on nám (vlastně to možná byla ona, to doteď netušíme). Bohužel se jaksi ozval japonsky a google translate to z japonštiny do češtiny ještě úplně extra neumí a anglina nebyla o moc lepší. Pochopili jsme z toho ale, že s náma počítá, já jsem mu ještě napsal, že mu pošlu sms z nádraží ve Fukuoce, jakmile tam budeme a že cca po 20 minutách nás může očekávat. Do mobilu jsme hodili tečku s adresou na google maps a vyrazili. Trochu blbý bylo, že dost pršelo. Takže jsme po 20 minutách už docela kvalitně zmoklý dorazili na adresu a tam zjistili, že to asi sami nenajdem. Japonský domy totiž nemaj klasický popisný čísla, ale nějakou jinou podivnou kombinaci čísel, která ovšem na baráku není napsaná.
No co, zvednul jsem telefon, že zavolám majiteli, kde stojíme, ať si pro nás přijde. Jenže telefon uvedenej na airbnb bohužel nefungoval, číslo nezačalo ani vyzvánět a poslechnul jsem si nějakou zprávu v japonštině, kterou jsem si pracovně přeložil jako volané číslo neexistuje, protože pro mě měla stejnej efekt. Zachránila nás jakási slečna, který jsme se ze zoufalství zeptali a ona uměla asi 9 slov anglicky. Ale japonskou zprávu z airbnb v mým mobilu si přečetla mnohem líp jak my. Potom, co jsme párkrát společně obešli dva bloky (ano, pořád v tom slejváku), zjistila, že ta adresa je fakt nějak blbě, v nejbližším obchodě se zeptala, kde je správný místo, naložila nás do auta svojí mámy, která na ní celou tu dobu čekala a podle navigace obkroužila nejbližších pár bloků, abych dojeli zpátky asi 20 metrů od místa, kde nás naložila. Tam zašmátrala v poštovní schránce a našla klíč od našeho bytu. Adresa uvedená na air bnb byla asi o blok blbě. Celá tahle akce trvala krásných 40 minutek. Slečna byla naprosto skvělá, za odměnu jsme jí během tý doby naučili říct český čau a ahoj.
Byt nebyl ani zdaleka tak rozumně vypadající jako na fotkách na airbnb (například inzerované tři osoby by se do jedné manželské postele asi vešly těžko), ale bylo tam sucho a teplá voda a na přespání stačil. Majiteli jsem na neexistující číslo poslal sms, že už jsme jako tam, to, že mu sms asi nepřijde, když se na to číslo nedá dovolat, mi došlo asi 5 minut potom. Na jednu stranu to bylo dobře, protože kdybych se mu dovolal, byl bych na něj asi drobátko nepříjemnej. Bohužel v bytě chyběla wifi, takže druhej den ráno jsme majiteli napsali z nádraží přes airbnb, že bysme jí chtělí, protože jí přece jen inzeroval a je fajn vědět kdy jede vlak, na kterej jdeš. Na to se nám zpátky neozval už radši ani přes airbnb.
Z komentářů na facebooku:Malá noticka od japonské známé – české “ahoj” Japoncům velmi připomíná jejich vlastní slovo “aho”, což znamená “blbeček”
Martina
Když jsme se druhý den večer vraceli z vejletu, podíval jsem se do naší schránky, ani nevim proč. A našel jsem..pocket wifi. Tím získal majitel bytu pár kladných bodů. My jsme si v klidu k večeru našli vlak na letiště další den a pustili si film. Co čert nechtěl, asi v půl desátý večer se nám do bytu začal někdo dobývat. Pauznul jsem film, posbíral jsem koule, zaplašil myšlenky na jakuzu a šel otevřít. Byli to tři mladý korejci, teda dvě korejky a jeden korejec, který měli rezervaci na ten samej byt, ve kterým jsem bydleli už my. Porovnali jsme si rezervaci a zjistili, že jsou opravdu na stejný místo (ano, i ty japonský značky vypadaly všecky stejně), na naší straně byla naštěstí výhoda toho, že jsme byli už uvnitř bytu. Asi není nutné dodávat, že o veškeré kladné body získané dodáním pocket wifi majitel přišel. Druhý den ráno jsme hodili klíč do schránky a vypadli sme docela brzo Pro nás se vlastně žádnej extra průšvih nekonal, ale očekávání byly drobet jiný 🙂
