Aaaano, jsou tu první cestovatelské chybky! První den ježdění autem (ano, toho ježdění po druhý straně silnice v horách s obytným autem) jsme hned porušili pravidlo nejezdit v Austrálii po tmě a nebylo to naší vinou – kemp, kam jsme přesně na začátku stmívání dorazili, měl prostě plno, a tak jsme vesele jezdili a hledali, až jsme museli zakempovat na rest area bez jakýhokoli vybavení a hned napoprvé jsme bryskně zvládli přeskládat auto do lůžkový úpravy za tmy.
O den později jsme si naplánovali přesun z Blue mountains do Yengo national park s noclehem někde na půl cesty, zkušeně jsme tentokrát do kempu přijeli za světla a když jsme vymýšleli trasu na další ráno, překvapil nás google. Táhnul nás naprosto zbytečně oklikou okolo moře a přitom rovně vedla o pěkných 50 km kratší a přímější cesta, na kterou nás z nějakýho záhadnýho důvodu nechtěl navést. Nejsme blbci a řekli jsme si, že jedeme tou kratší, ušetříme samozřejmě čas i benzín, navíc po přepnutí na dopravu na kole už i google tuhle trasu vyhodnotil jako nejlepší. A nakonec i u auta, akorát tvrdil, že to je o hodinu delší než ta oklika.
A tak si takhle jedeme Austrálií, když po 30 km z celkových 120, nás zastaví řeka. Bez mostu. Naštěstí po řece jezdil přívoz, kam jsme si krásně vjeli a za pár minut jsme byli na druhé straně. To už jsme se do mapy podívali poctivěji a zjistili, že na naší krátký cestě je přívoz ještě jeden. Ta jízda přívozem autem byla vlastně docela zábava a nechápali jsme, proč by nás to mělo zdržet a ještě o tolik, a tak jsme se za chvíli svezli přívozem znova a pořád jsme google strašně vochcávali, když tu najednou skončila silnice a začala polňačka. Poctivá šotolinová cesta pro jedno auto, Colim McRae a Sebastian Loeb by byli nadšený, že si zadriftujou. My trochu míň, protože obytňákem se driftuje blbě a navíc ta cesta nebyla úplně nejrovnější, takže se nám v autě třáslo úplně všecko. Ale za nějakých 10 kiláčků bylo vyhráno, vrátili jsme se zpátky na asfalt, odbočili doprava (to už i google tvrdil, že to tady bude nejlepší a vzápětí jsme uviděli ceduli: Gravel road next 35 km. A tak jsme si dali krásnou hodinku jízdy Yengo national parkem zemí nikoho, plnou krav, koní, zatáček a cedulí pozor na klokany, koaly a wombaty (klokany, koaly a wombaty jsme nepotkali žádný), po tý hodince jsme měli vyklepaný samozřejmě úplně všecko a navíc auto plný toho nejjemnějšího prachu, kterýho se nedá zbavit. I domorodec, kterýho jsme se ptali, kudy k těm super trailum, kam jsme mířili, chtěl vědět, odkud jedem a když slyšel, že od Wiseman ferry camper autem uznale pokyvoval hlavou a říkal, že o lepším trailu neví.
Celý to trvalo samozřejmě o hodinku dýl než ta pomalejší a delší cesta oklikou, ponaučení je jasný, věřte googlu, ten strejda, tuší co dělá!
